A máme tady rok 2009. Začátek tohoto roku začal bíle a mrazivě, což opravdu nemusím! Ne že bych neměl rád zimu, ale zelenou mám přece jen raději!

Ale ještě se vrátím k loňskému roku, kdy k nám přišel malý Ježíšek a donesl dárečky.

Když už zazvonil zvoneček a mláďata začala rozbalovat a skoumat, zda dostala opravdu to co si přála, tak ta nejmenší narazila na jeden dárek, o kterém mluvila od léta. Nešlo o nic unikátního, ale o úklidový vozík.

"To jsem si přála!" zaradovala se nejmenší a začala vozík obhlížet. Kontrolovala, zda na něm je všechno co tam má být. Po několika minutách obhlížení a zkoušení přišla k mamince a se svým dětsky naivním pohledem se zeptala, "Ježíšek byl v Halle?"

Maminka velmi těžce potlačila výbuch smíchu a diplomaticky odvětila, "miláčku, i Ježíšek musí dárky kupovat..."

Lea se s odpovědí (naštěstí) spokojila. Šlo totiž o to, že její vytoužený vozík viděla právě v Texil Halle a pravidelně jej chodila kontrolovat v naději, že jej někdy maminka koupí.

Od tatínka pak dostala velkou,smějící se a vrtící se, rybu. Původně o ni velký zájem neměla, ale nakonec večer prohlásila, že je to to, co celý život chtěla!

Radost byla i u zbývajících dětí. MP3 (pardon, Lucka mi za to nadává, neboť to je prý MP4!) měl velký úspěch. K tomu děti dostaly malou televizi s DVD přehrávačem a radost dovršila vrcholu!

Samozřejmě, že to není celý výčet dárků, ale znáte to, ty praktické sice radost dodají, ale nejsou tím hlavním tahákem...

Maminka se zas radovala z nového kráječe. Ten starý ji odešel a nějak si nechtěla koupit nový, tak ho musel donést Ježíšek. A já? Tak mě donesl (mimo drobností od dětí, jenž mi udělaly opravdovou radost) prkenici! Půl roku jsem o ni mluvil, že by se mi hodila do práce, a dostal jsem ji! Super, asi jsem byl hodný taky!

Ale nejdůležitější pro mne byl stůl se salátem a kaprem! Maminka umí salát tak, jak nikdo!

Kolikrát jsme se mohli přesvědčit o nevkusnosti některých reklam v televizi. Především mě zaráží jejich načasování, kdy se děti dívají na pohádky a jako mezičas sledují reklamu na vložky, prášky na prostatu a jiné nechutnosti (které sice patří do běžného života, ale určitě děti zajímat nemusí!).

Když jsem fotil děti, jak zdobí stromeček, tak se mi nechtěně podařilo vyfotit něco, co bych normálně do alba nedal. Z fotky se stal hotový nevkus a zároveň velmi komický snímek. No, co bych mluvil, klikněte si na obrázek a posuďte, zda tato scenérie patří do dopoledního vysílání pro děti! :-D